28.2.2009 - zde lze stáhnout aktuální informace pro rodiče, ZŠ, MŠ a dětské lékaře k odkladům školní docházky
Školní
zralost je schopnost dítěte přizpůsobit se nárokům, které na
ně klade škola, resp. školní vyučování. Je to takový stav tělesného
a psychosociálního vývoje, kdy je dítě přiměřeně fyzicky i psychicky
disponováno pro požadovaný výkon ve škole a kdy samo zažívá
pocit uspokojení ze zvládání úkolů, které jsou na ně kladeny.
Za nezralé můžeme označit děti s dílčím oslabením ve vývoji
některých psychických funkcí a schopností. Jejich celková rozumová
úroveň musí odpovídat širší normě, neměla by být nižší než lehce
podprůměrná. Pokud by nadání dítěte bylo nižší, tedy hluboce
podprůměrné, jednalo by se již o snížení předpokladů pro zvládnutí
požadavků základní školy a odložení školní docházky by zde nesplnilo
svůj účel.
Současná společnost vyžaduje od svých členů stále vyšší nároky
na vzdělání, což je patrné i v nižších třídách ZŠ. Ne všechny
děti však do školy nastupují s dobrými předpoklady pro její
úspěšné zvládání, existuje zde řada faktorů příznivě nebo naopak
nepříznivě ovlivňujících školní úspěšnost.
Jak vlastně má vypadat dítě, které je pro školu zralé? Je vhodné
uvažovat o odkladu školní docházky?
Tyto otázky trápí mnohé rodiče dětí předškolního věku a jsou
také častým důvodem k návštěvě Pedagogicko psychologické poradny,
kde jim mohou v tomto směru poradit odborní pracovníci.
Tělesný
vývoj:
Nejčastějším
kritériem školní zralosti je tělesný vývoj dítěte a jeho zdravotní
stav. V období vstupu do školy se nápadně mění tělesné proporce.
Dochází k protažení postavy, prodlužují se končetiny, změny
vedou k dosažení „filipínské míry“, kdy ruka natažená přes vzpřímenou
hlavu dosáhne na ušní lalůček na druhé straně. S proměnou tělesných
proporcí totiž úzce souvisí změny v ovládání těla. Dítě je schopno
přesnějších pohybů, které dříve nezvládalo, a které jsou nezbytné
pro úspěšné zvládání psaní, lépe také koordinuje automatické
a volní pohyby.
Neméně důležitý pro stanovení stupně fyzické zralosti je také
vývoj zubů – započetí druhé dentice, opakovaně se ukazuje důležitým
i celkový zdravotní stav.
Věk
dítěte:
Značnou
roli při vstupu do školy hraje věk dítěte, který je stanoven
šestiletou věkovou hranicí, kdy se v jednom ročníku takto sejdou
děti, které šesti let dosáhly již téměř před rokem s dětmi,
které jej právě dovršily. Dlouholeté psychologické výzkumy ukázaly
na významný rozdíl mezi dětmi staršími (při vstupu do školy
nad 6 let a 8 měsíců ) a mladšími, které i přes jejich dobré
nadání měly tendenci vyznačovat se větší nesamostatností, hravostí
a nesoustředěností. Ještě po čtyřech letech školní docházky
mohou být tyto rozdíly patrné.
Rozumové
a poznávací funkce, řečový vývoj:
Kolem
šestého roku dochází ke změnám také v poznávací činnosti dítěte,
kdy si začíná uvědomovat realitu, umí ji odlišit od svých subjektivních
přání a představ, dokáže se více ovládat. Dokáže rozlišit části
obrazce, které dříve vnímalo jako celek, to se týká jak vizuálních,
tak akustických útvarů. To mu také dovoluje rozlišovat zvukovou
a vizuální podobu slov a analyzovat části určitých celků, což
je předpokladem úspěšného postupu při učení čtení, psaní a počítání.
Vývoj dítěte může i zde probíhat nerovnoměrně, mohou být oslabeny
funkce nezbytné pro náležité zvládání čtení, psaní i počítání.
Často jde o naznačené nebo plně se projevující dysfunkce a specifické
vývojové poruchy. Do této skupiny patří obtíže na podkladě lehkých
mozkových dysfunkcí (ADHD, ADD).
Školní úspěch závisí i na zásobě znalostí, které dítě získalo
v předškolním věku, na bohatosti jeho slovní zásoby, počtu slov,
které dítě aktivně užívá nebo jim pasivně rozumí. Na základě
dříve prováděných výzkumů by průměrné sedmileté dítě mělo ovládat
okolo 18 000 slov. Rozdíly mezi dětmi jsou v tomto směru obrovské,
svědčící o rozdílně podnětném sociálním a kulturním zázemí rodiny,
v níž dítě vyrůstá. Rozdíl je nejen ve slovní zásobě, ale i
v jejím obsahu, upřednostňování určitých druhů slov, větné skladbě
apod. Významný je v tomto věku i rozvoj artikulační obratnosti.
Závažnější vady ve výslovnosti by měly být dětským lékařem zachyceny
již v předškolním věku a dítě by mělo pravidelně navštěvovat
logopedickou péči. V době nástupu školní docházky by již měla
být výslovnost upravena, zejména se to týká výslovnosti sykavek.
Emoční
a sociální zralost:
Velmi
důležitá je také citová, neboli emoční zralost dítěte a s ní
souvisí také zralost sociální. Dítě již má mít schopnost odloučit
se na určitý čas od rodiny, podřídit se cizí autoritě, řídit
se stanovenými pravidly. Musí být schopno ukončit započatý úkol,
třebaže pro ně není zajímavý.
Pro práci ve škole musí být dítě emočně připraveno a motivováno,
má mít kladný vztah k vyučujícímu i spolužákům, ale i ke škole
a učební látce. Musí mít pocit, že vše dobře zvládá, že je schopno
mít nade vším kontrolu.
Snad
každý z rodičů si přeje, aby jeho dítě bylo ve škole úspěšné
A právě zvážení současných možností dítěte je jedním z předpokladů
školní úspěšnosti. Odklad školní docházky je jakousi poslední
možností, kdy můžeme dítěti, u kterého si nejsme zcela jisti,
že jeho školní dráha bude probíhat bez výraznějších problémů,
připravit lepší startovací podmínky. Potom budeme spokojeni
nejen my, ale především naše dítě.
Zpracovala PhDr. A.Holčáková
Způsob
zajištění vyšetření školní zralosti v naší poradně:
V
případě nejistoty ve věci vyzrálosti dítěte pro zvládání školy
doporučujeme rodičům vyžádat vyšetření psychické a sociální
zralosti dítěte v naší poradně, a to dle již osvědčeného postupu:
To znamená požádat paní učitelku v mateřské škole, do níž dítě
dochází, o vyplnění formuláře žádosti o vyšetření školní zralosti
a o jeho odeslání do naší poradny. Zodpovědné vyplnění a zaslání
této žádosti mateřskou školou je pro naše pracovníky velmi důležité,
a to z toho důvodu, že učitelky dítěte mohou kvalifikovaně a
podrobně popsat obtíže dítěte i jeho přednosti. Bez těchto informací
z MŠ je často rozhodování o případném odročení školní docházky
dítěte složitější a méně přesné.
V případě dětí, které MŠ nenavštěvují, pak podávají žádost o
vyšetření sami rodiče, a to buď osobně, písemně nebo telefonicky.
V případě, že dítě trpí vážnějšími zdravotními problémy, případně
navštěvuje logopedickou péči, případně jiného specialistu, je
opět velmi žádoucí doručit spolu s žádostí o vyšetření i zprávu
o jeho zdravotních potížích, případně o probíhající logopedické
péči.